Průvodce Robin Šóen Heřman Badatel - od svého původního zaměření, krajinné ekologie, zběhl v roce 1990 na FF UK, kde studoval filosofii a japanologii se zaměřením na japonský buddhismus a estetiku. Absolvoval specializační studijní pobyty na japonských universitách a v buddhistickém semináři Eizan Gakuin. Od r. 1995 působil v Orientálním ústavu AV ČR (výzkumná témata „Kořeny japonské duchovní tradice" a „Estetika a mystika - příroda a přirozenost") a zároveň se věnoval pedagogické práci...
Organizátor a popularizátor - od r. 1994 je členem představenstva Česko-japonské společnosti a podílí se na organizaci nejrůznějších projektů souvisejících s japonskou kulturou a mezikulturní výměnou. Pravidelně též participuje na přípravě a realizaci dokumentárních filmů a televizních a rozhlasových pořadů věnovaných Japonsku a japonské kultuře, příležitostně publikuje články a rozhovory v novinách a časopisech...
Průvodce Japonskem - a terénní výzkumník - po léta se rovněž snaží o to, aby lidé nejrůznějších pozic a zaměření propadli jeho milovanému Japonsku. Snaží se na každého ušít boudu přesně na míru, nevinné oběti vláčí často po podivuhodných místech a vydrží do nich hučet od rána do soumraku - a od soumraku do rána... Když má sám v Japonsku volno, nelituje času, potu a šrámů, aby prozkoumal všechna stará poutní místa, velké i docela zapadlé svátky a slavnosti, objevil ty nejodlehlejší horské lázně...
Duchovní - od poloviny 80. let se věnuje studiu mahájánového buddhismu. Mnišský výcvik, svěcení a esoterickou klausuru v klášteře Enrjaku-dži na hoře Hiei. V Japonsku se s chutí věnuje všem složkám klášterního života - od přípravy svátků a slavností a liturgického zpěvu, přes vaření, péči o farníky a představené, až po úklid a údržbu chrámových budov. Čechách se systematicky snaží o zprostředkování japonských duchovních tradic zdejšímu člověku...
1.den Odlet z Prahy do Ósaky. Nocleh a jídlo v letadle.
2.den Ósaka, Kjóto: Po důkladné imigrační prověrce se před námi otevře brána Kansaiského letiště - a my se poprvé nadechneme nefalšovaného japonského vzduchu, prosyceného vlhkostí a těžko identifikovatelnými vůněmi. V říjnu už to ale není pověstná monzunová prádelna, ale docela příjemné mírné klima. Po síti mostů a mimoúrovňových dálnic nás autobus proveze z letištního umělého ostrova podél pozoruhodného umělého pobřeží, které unikátním způsobem ukusuje další a další čtvereční kilometry z moře, až do srdce pestrobarevné Ósaky. Sotva si zvykneme na změť rýžových políček, „papírových" domků a skleněných mrakodrapů, ohromí nás pohled na jeden z nejdokonalejších středověkých obranných systému světa, slavný Ósacký hrad, někdejší sídlo legendárního vojevůdce Tojotomi Hidejošiho. Na nejcitlivějších místech je opevnění poskládáno z obřích balvanů o váze mnoha desítek tun! Přímo v areálu hradu nás čeká i první setkání s nezapomenutelnou japonskou kuchyní. Z Ósaky budeme autobusem pokračovat do hrdého Kjóta, nejvýznamnějšího centra tradiční japonské kultury. Po krátké relaxaci v hotelu či v některém z půvabných chrámových zátiší nás čeká stylová večeře na uvítanou. Nocleh v Kjótu.
3.den Severní Kjóto: Z hotelu vyrazíme hned ráno, abychom si užili oslnivý lesk jedné z nejslavnějších kjótských pamětihodností, Zlatého pavilonu, ještě v mladém slunci. Balzámem pro naše oslněné oči pak bude spočinutí ve stínu vonných cedrů s miskou tradičního šlehaného čaje v ruce. Blyštivou krásu vystřídá hypnotické kouzlo nejslavnější ze strohých zenových zahrad, umístěné v srdci kláštera Rjóan-dži, kde kameny obkroužené mechem a pečlivě uhrabané oblázky tajuplně naznačují cosi o vesmíru. K návratu zpět na zem nám dopomůže střet s typicky japonským odvětvím stravovacího průmyslu a zábavy v jednom: suši-jídelna s pásovým dopravníkem, kde zadávání elektronických objednávek je zároveň veselou digitální hrou a pivo žíznivcům načepuje robot... I v 21. století jsou stále živé řemeslné tradice i lidové slavnosti. Pýchou Kjóta je po staletí luxusní brokát ze čtvrti Nišidžin - a my se pokusíme poodhalit roušku tajemství jeho výroby. Základem exkluzivní kjótské kuchyně je delikátní dvorská zelenina - oslavou její sklizně je alegorické procesí Zuiki-sai ve svatyni Kitano Tenman-gú. Mezi jeho nebešťany se pokusíme vmísit i my. Nocleh v Kjótu.
4.den Jižní Kjóto: Zatímco severní, aristokratické Kjóto symbolizuje Zlatý pavilón, v jehož stínu se šógunská suita oddávala čajovým dýchánkům, plebejský jih metropole je osudově spjat se svatyní božstva prosperity Fušimi Inari, s nekonečnými alejemi rumělkových bran a liškami, božskými posly, v tisíci a jedné podobě. Čím je pro sever brokát, tím je pro jih rýžové víno sake! Navštívíme i některé z kouzelných zahrad, jimiž se pyšní zdejší rozsáhlý klášterní komplex Tófuku-dži. Den zasvěcený pozemským tužbám a vínu ale přece jen nemůže skončit jinak, než večírkem s tradičním kjótskými zábavami mezi proslulými čajovnami čtvrti Gion, kde se plaše míhají bíle nalíčené maiko, budoucí gejši...
5.den Narské kláštery a Hirošima: Ráno vyrazíme autobusem do starodávné Nary, města, kde sídlil císařský dvůr v 8. století, ještě před založením Kjóta. Nara měla v době své největší slávy ambici být středem vesmíru. V několika traktech pokladnic kláštera Tódai-dži jsou dodnes uloženy dary pro císaře z celého tehdy známého světa - údajně vůbec nejdelší cestu do Nary urazila v 8. století keramická váza z Čáslavi! Svědkem zlatých časů Nary, jež byla ve své době městem se snad nejširšími ulicemi na světě, byla i největší bronzová socha na světě, impozantní kosmický buddha Vairóčana. Cestou nás budou provázet poslové božstev, krotcí jelínci. Kdyby Vám náhodou sežrali sušenku i s kapsou, berte to prosím jako projev mimořádného požehnání! Alej kamenných luceren nás dovede ke slavné svatyni Kasuga, nahlédneme i do tajuplné visuté síně Nigacu-dó, kde se každoročně v přísném odříkání mniši kají za hříchy světa a otevírají tak bránu příchodu jara. Z Nary zamíříme do kláštera Hórjú-dži, který je jednou z nejstarších pokladnic japonského buddhismu a kromě úctyhodných soch buddhů a světců se pyšní i nejstaršími dochovanými dřevěnými stavbami na naší planetě, pětistupňovou pagodou a legendární Zlatou síní. Superexpres šinkansen s námi v mžiku dolétne do tragicky proslulé Hirošimy. Nocleh v Hirošimě.
6.den Hirošima, ostrov Mijadžima, Kjóta: Dopoledne se nám do morku kostí zakousne neopakovatelná atmosféra magického památníku první jaderné katastrofy v dějinách lidstva. Každý bez rozdílu pak určitě uvítá pohlazení na duši v podobě svatyňového ostrova Mijadžima. Přímo od Atomového dómu nás tam dopraví expresní loď - tedy pokud nebude hladina říční delty vzdutá natolik, abychom neprojeli pod některým z bezpočtu hirošimských mostů. Symbolem Mijadžimy je nepochybně rumělková brána zdejší „plovoucí" svatyně Icukušima, zaplavovaná za přílivu mořem. Absolvujeme cestu lanovkami nad strmými horskými úbočími a minivýstup až na nejvyšší vrchol ostrova. Naskytne se nám výhled na čarokrásné střípky ostrůvků ve Vnitřním moři, jednom z nejmalebnějších moří světa, třpytící se v záři zapadajícího slunce, určitě bude stát za vynaloženou námahu. A pak už trajekt, šinkansen - a večer naše staré známé Kjóto. Nocleh v Kjótu.
7.den Východní Kjóto: Kdo má v centru tradiční japonské kultury nějaké vlastní spády bude mít příležitost tento den. A kdo ne, ať se spolu s námi vydá malebnými uličkami a po „starých zámeckých schodech" vzhůru k chrámu čisté vody Kijomizu-dera, z jehož terasy je snad vůbec nejkrásnější výhled na celou kjótskou kotlinu. Cesta je lemována proslulými hrnčířskými dílnami. Nocleh v Kjótu.
8.den V Japonsku už jste jako doma, a máte pořád ještě dost sil. Je tedy pravý čas na nejnáročnější zkoušku: Pokusíme se splynout s komunitou proslulého kláštera Enrjaku-dži na posvátné hoře Hiei, který z oblaku prastarých cedrů shlíží na největší japonské jezero Biwa. Poslušni poutnické tradice, zdoláme strmý svah hory pěšky, budeme svědomitě recitovat mantry při esoterické liturgii s tajuplným ohnivým obětním obřadem, mlčky a v sedě na patách poctivě dojíme prostou klášterní stravu do posledního zrnka, nebudeme rušit řád tajemných zákoutí obývaných neviditelnými silami, ani si stěžovat na nekomfortnost klášterní dormitoře... Nocleh v klášterní dormitoři na hoře Hiei.
9.den Probudit se uprostřed posvátných lesů hory Hiei je samo o sobě zážitkem - a když Vás navíc probudí údery na dřevěnou rybu v půl páté ráno a Vy ještě před snídaní stihnete nejen absolvovat meditaci v sedě (zazen) a ranní liturgii, ale také zamést chrámový dvůr a přilehlé cesty (což je ta vůbec nejtypičtější forma klášterní praxe), to už bude zážitek nepochybně nezapomenutelný... Z nadoblačných klášterních hvozdů, kde se čas zastavil před 1200 lety, sklouzneme zpět do tepajícího Kjóta. Očištěnými smysly si prohlédneme futuristickou budovu kjótského nádraží a odjedeme až na daleký Severovýchod, na svahy činné sopky Nasu. Po tréninku v klášteře nám čistě japonské ubytování v prastarém lázeňském útulku bude připadat jako úplná samozřejmost - a bez předsudků si užijeme nejen začernalou krásu jednoho z nejstarších nepřetržitě fungujících lázeňských hostinců v Japonsku, ale hlavně půvab sirných pramenů, zasvěcených divotvorným mocnostem. Vydržíte-li ve vroucí vodě zanořeni až po bradu dost dlouho, ucítíte, že do Vašeho těla vstupuje taková posvátná moc, že si poradíte snad s čímkoliv. Ne společné večeři se bude servírovat místní domácí kuchyně. Nocleh v lázeňském hostinci v Nasu.
10.den Vydáme se na obhlídku horkých svahů vulkánu - a kdo se na to bude cítit, může spolu se skupinou odvážlivců pokračovat po úzkém hřebenu větrného sedla na některý z dalších démonických vrcholů obklopen nedozírnými horskými panoramaty. Nocleh v lázeňském hostinci v Nasu.
11.den Tokio: Ráno naposledy zamáváme divotvorným japonským horám - a čeká nás střelhbitý přesun rovnou do samého středu nedozírné dvacetimilionové tokijské aglomerace. Samozřejmě, že se projdeme po exkluzivní Ginze a aby přesun z hor do mořského zálivu nebyl tak prudký, vyšvihneme se expresním proskleným výtahem do horních pater některého z místních mrakodrapů. Letmo nakoukneme i do zahrad císařského paláce a projedeme se lodí. Nocleh v Tokiu.
12.den Poslední a zcela jedinečná příležitost zažít tlačenici, která nemá na světě obdoby: Pokud ráno vstanete opravdu brzo, můžete být mezi šťastlivci, kterým se podaří stihnout legendární dražbu a následné porcování obřích tuňáků v tržnici Cukidži - a jste-li opravdu odvážní, můžete si zkusit udělat kolečko tokijským metrem v ranní špičce. Věřte, že už se Vám nikdy to pražské nebude zdát plné... Poslední den je dnem na přání - uděláme, co bude v našich silách, abychom každému umožnili poznat takové Tokio, jaké chce: Tím Vaším Tokiem může být čtvrť elektroniky, čtvrť módních butiků - ale i čtvrť muzeí a galerií, čtvrť „závadové mládeže" či čtvrť poutních chrámů. Můžete je poznávat ze země či z výšky - ale třeba i z lodi. Pak už nás čeká odlet zpět do Evropy. Nocleh v letadle.
13.den Přílet do ČR.
Akce je organizování ve spolupráci s Axamit Travel. |